Do středy jsem pryč
(Takže se neozvu)
Archive
Právě si prohlížíš Hugo Bugo archiv za měsíc Leden 2011.
Led
29
Led
26
Do prdele!
Zprvu jsem si kvůli svým etickým schopnostem dělal starosti. Říkal jsem si, ne, tohle nemůžu zveřejnit, nemohu v nadpisech článků sprostě nadávat, veřejně ohrožovat mravy dnešní mládeže, ale potom jsem si řekl: „Doprdele s tím!“ Když už, tak už. A máte to!
Určitě si říkáte, když už to teda nevydržel a nazval ty svoje patlaniny tak hrubě, bude k tomu mít důvod. A světe div se, mám! Pouhá dvě slova a jeden vykřičník, a přesto… vyjadřují můj momentální stav, mé pocity dokonaleji než desetistránková zpráva templovaného psychologa – profesionála. Někdy prostě stačí být vulgární. Být vulgární se někdy rovná být profesionál.
Je zima, v jednom kuse sněží, jedu na hory a tam bude tak -14°Celsia!!! = první doprdele!
20. únor.. Probůh, jak málo času mám na to, abych se naučil 117 stránek latinských breptů, keců. = druhé.
Konec pololetí, začátek nového – nic nekončí, nic nezačíná, píšeme, zkoušíme a učte se, učte, protože nedodělat maturitu to je… jednoduše ostuda. = dopr…. Potřetí… Bingo!
Jedu do NJ (Nového Jičína) hrát „Hru na Nový Jičín.“ Divadelní hra plná narážek, které málodko pochopí, naprosto zvláštních replik, kterým nikdo nerozumí. Jejím základem je LYRICKÁ báseň. Uvidíme = Počtvrté.
Nic. Já nevím, dopsal bych tu ještě plno dalších věcí, ale už k tomu nemám sílu, nemám odvahu, prostě nic. = ……..
P.S.: = no jo dobře, už toho nechám 
mějte se a příště mě zastihněte v lepší náladě, TO JE ROZKAZ VOJÍNE!!!
P.S.2.: Mám pocit, že ten článek je stejně nesmyslný jako ta hra, co jsem o ní psal. Neberte to vážně, zkouším se vžít do role.
Jaromír Nohavica – Doprdelepráce
Led
23
Zrušil jsem si Facebook
Uvědomuji si, o kolik možností tímto tahem přicházím, na druhou stranu mi došlo, kolik jiných možností tím získám. Facebook změnil svět, jak jsem ostatně předznamenal v předchozím článku, a já o tuto změnu nestojím. Časy se mění, to je výrok s pravdivostní hodnotou jedna. Ovšem je to jako v umění, poslední dobou se mění nějak často. Jednou přišel Facebook a z tisíců lidí se staly zombie, které už nepoznají obyčejné životní hodnoty, jaké platily kdysi. Jsem na světě jen krátce, ale i tak jej srovnávám. Když si srovnám svět před deseti lety s tím, co tu máme dnes, nestačím se divit.
Facebook… mí rodiče jej nemají a žijí si šťastně. Když oni, proč ne já? Rozhodl jsem se změnit svůj miniaturní svět a trochu ho připodobnit těm jejich. A rozhodl jsem se dobře, prozatím…
Led
20
Co mě tak napadlo
Vytřeme si zadnici, naší modrou třídnicí.
Ty jsi zmije,
já jsem sráč
a život, je tragédie.
Zasmějem se, jen když zastíráme pláč.
Prasklina v srdci, na pamětní desce.
Praskne-li hrob, mé srdce rozlomí lehce.
Že čas vše zahojí?
Až potom co bolestí se ukojí.
Led
18
Jsem kretén
Stále panic
Láska i nenávist ve mně hynou.
Bolest a trápení v jedno splynou.
V jedno malé bezvýznamné nic.
Jsem polibkový panic.
Led žhne, oheň zas studí mě.
Pod vodou dýchám, na vzduchu dusím se.
Mince ztratila svůj rub a líc.
Jsem polibkový panic.
Sázka je prohrána, city odchází.
Ty, lásko nelásko, mě cestou provázíš,
cestou do propasti, cestou trnitou.
Já v ruce láhev vodky, do dna již vypitou.
Jsem polibkový panic.
Jsem na nic.
P.S.: Znáte to, když se bavíte s holkou, ona potom zmizí a vy si připadáte jako kretén? Já, ano.
Led
16
FCB
Když se v dnešní době někde objeví tato zkratka (a to i mezi ostraváky), málokomu se vybaví Football Club Ostrava. Facebook nás pohltil a je to věta, kterou rozhodně neslyšíte poprvé ode mě. Za chvíli budeme ve virtuálním objetí u počítačových obrazovek skandovat: „Ef, cé. Ef, cé, bé. Ef, cé Facebook, olé!“ a budeme se mít dobře. Ale já se ptám, je to dobře? Už nesčetněkrát jsem si pohrával s myšlenkou, že na tenhle zlomyslný výmysl Marka Zuckerberga hodím bobek. Kolikrát už mi prolétla hlavou myšlenka, že si smažu vlastní účet. Problém vidím v tom, jak je tato myšlenka vrtkavá a nezastavitelná. Jen mi tou hlavou doslova proletí a letí, letí, letí, aniž by se zastavila. Není jednoduché nenávratně vymazat polovinu kontaktů, na které už nemám žádné jiné spojení. A o to jde. Fb nás má v hrsti, doslova. Nejde o to kolik času tam, kdo stráví, nejde o to, co tam dělá, jde o to, jaké informace s Facebookem sdílí a o to, že je nesdílí s nikým jiným. Náš život závisí na tom, co tam děláme a co všechno tam máme uloženo. Jsme závislí, jako dítě je závislé na svých rodičích…
Úžasný výmysl, úžasné zjednodušení mezilidské komunikace, úžasné, úžasné, úžasný… FACEBOOK.
Led
12
Rozchod
Už delší dobu (na tyto stránky neobvykle dlouhou) jsem se neozval svým pravidelným návštěvníkům, tedy Vám (pokud jste sem zabloudili náhodou, počítejte se mezi ty pravidelné :)). Důvodem tohoto pozdržení je, že někdy holt není, co napsat, někdy prostě nejsou nápady. I já teď prožívám složité období rozchodu s mou osobní múzou. Někdy to tak je. Máte se svou bohyní problém, nelíbí se vám vždy, co na papír vám dohodí. Slovo hodí slovo a tato rozverná dcera Diova vás opustí. Pak si to vyčítáte. Stýská se vám. Prosíte o odpuštění a po nekonečně dlouhé době se ho také dočkáte…
…do té doby to se mnou zkuste nějak vydržet
Led
8
Slunéčka sedmitečná
Můj pokojíček se stal terčem útoku Coccinella septempunctata (wikipedia :D), tedy berunek. Mnohým z nás může TENTO PARAZIT připadat „roztomiloučký,“ ale já osobně jim v posledním měsíci vyhlásil Krvavou válku!! Jen včera, dnes (a zítra) jsem u sebe objevil pět těchto nechtěných a neplatících nájemníků. Nemám ponětí, čím to je (že dým z cigarety stúúpá). Máma říká, že se často drží u oken a já, že často větrám, ale to není pravda! Já už kvůli nim přestal i větrat… a co se stalo? Jejich počet ještě vzrostl!! Zastávám názor, že si berušky vybudovaly útočiště, jakési hnízdo, v skrytém rohu mého pokoje a já vám přísáhám, že až ho objevím, nemilosrdně a konečně jej Biolitem zničím!!
A ku konci ještě jedna, dvě (Honza jde) (ne)povedené fotky z volejbalového přáteláku pro spolužáky, kteří ten úžasný souboj neviděli. Pokochejte se :)
Led
6
Intimně
Modré z nebe, jen pro tebe.
Snubní prstýnek
Vybral jsem ti snubní prsten z drahého kovu – ze zlata – to aby ti připomínal, že i naše láska je stejně vzácná jako on.
Vybral jsem ti snubní prsten z měkkého kovu – ze zlata – to aby ti připomínal, že i o naši lásku je třeba pečovat a starat se o ni, jinak se ztenčí a nakonec vymizí, stejně jako tento prsten.
A konečně vybral jsem ti snubní prsten ze zlata, protože tě miluji a chci to jím zpečetit.
Růže
Donesl jsem ti růži stejně krásnou a vášnivou, jako jsi ty sama.
Donesl jsem ti jednu růži, protože i ty jsi jenom jedna.
Donesl jsem ti růži a ulámal jí trny. To aby ses v ní viděla.
Led
4
„Rychlopsaní“ …ve verších
Amerika je mi vzorem
- sezení před televizorem,
brouzdání po netu,
koňská dávka „virutálního fetu“
nuda
a není to ostuda
sedět celý den u pc,
nechodit na wc.
takový je přece
život v Americe.
Divoký západ?
To je ale nápad!
Zabraňme sem vpádu
Lenivého západu.