Archive

Právě si prohlížíš jen rubriku A to ostatní….

Led

27

Napsal HugoBugo

Láska je mocná čarodějka – zničí každé přatelství, třebaže je pevné jako kámen.

Zář

20

Napsal HugoBugo

Hovno

Led

8

Napsal HugoBugo

Vždy, když k večeru ulehám do osamělé postele, mám naléhavou potřebu popadnout telefon a volat. Volat a rozmlouváním odvolat tu tíživou samotu z mé prázdné postele. Vyhnat ji zbytečným tlacháním s kýmkoli o čemkoli, ale mé nulové odhodlání a nekonečně mlčící telefon jsou mi svědky, že dnešní svět není utvořen pro zahánění samoty. Dnešní svět je stvořen snad pro všechno, nejvíc však pro osamělou duši. Tak to vnímám já! H.O.U.G.H.

Pro

5

Napsal HugoBugo

Před týdnem jsem oslavil své sedmnácté narozeniny. A když se za sebou ohlídnu, z týdne se stane měsíc, dva a za celé ty dva měsíce mého přesně vyměřeného času zde se nic nestalo. Kdybych porovnal sebe před dvěma měsíci s mým vlastním já, jak vypadá teď – nepoznal bych ta dvě dvojčata. Nerozeznal bych vejce od vejce jiného. Lidi kolem mě se mění, ale já si tu jen oddýchal pár zasraných okamžiků a až za rok budu psát o tom, že jsem před týdnem oslavil osmnáctiny a napíšu, že se nic nezměnilo, že vám to píše stále ten samý ohraný ksicht – bude to pravda.

Náctileté blondýnky a náctiletí blonďáčci si myslí, že když napíšou pár poznámeček ze svého ztrápeného života do svého deníčku, a že když to zveřejní na svém blogísku, že změní svět. Že lidi je budou poslouchat, zobat jim z ruky ty jejich nesmysly. Neuvědomují si, že nikoho kurva nezajímají ty jejich malicherné problémy. Že máme dost vlastních a nechcem si přidávat další. Nezmění svět, budou to stále ty staré ohrané ksichty, co melou stále o těch starých ohraných problémech.  koho… to … doprdele… z.a.j.í.m.á. tečka

chtěl bych křečka

Říj

3

Napsal HugoBugo

Koukal na křídově bílou, prázdnou stránku před sebou a dusil v sobě pocit explodovat, vybuchnout a vymalovat svými vnitřnostmi stejně tak křídově bílé okolní zdivo. Nemohl to vydržet. Napínal svaly. Švy saka, ve kterém čekal na autobus, praskaly, v obličeji brunátněl a nemohl, prostě nemohl zrakem opustit hypnoticky bílé stránky svého sešitu. Tak napiš něco!! Napiš už něco, křičel na sebe v duchu celým svým bytím. A nic. Čím víc se snažil, tím hůře to šlo. Tím křečovitěji se plazili brouci v jeho hlavě. Měl chuť vyzvracet je, pozabíjet, vzít brokovnici a vložit si ji do úst. Udělat cokoli, jen aby STOPnul tohle utrpení. Tohle křečovité… psaní. Jinak to nazvat nejde. Je to psaní a psaní. Ó, bože, jak jen se mu to slovo příčilo v ústech mezi zuby, jak ohýbalo jeho jazyk, jak drasticky vraždilo jeho tvůrčí myšlenky. Jak jen to slovo nenáviděl. Nenáviděl psaní, nenáviděl to všechno. Hloupé, staré sako po otci, komunistické pouliční lampy, drncající autobusy, celé to všechno nenáviděl… byl na tom závislý. Člověk nemůže milovat svou touhu. Touží, a proto miluje. Touhu lze jen nenávidět. Pozvedl pero a napsal: Koukal na křídově bílou, prázdnou stránku před sebou a dusil v sobě pocit explodovat, vybuchnout a vymalovat svými vnitřnostmi stejně tak křídově bílé zdivo…

Psal. Psal jako smyslů zbavený, jako by chtěl hrotem plnicího pera roztrhat svůj sešit na cáry, na pouhé cucky, které pak rozhází do kanálů. Když závěrečnou větu dokončil třemi tečkami … oddychnul si. Přišlo uvolnění, vysvobození, ráj a nirvána.

Miluje psaní…

Čer

27

Sám

Napsal HugoBugo

Tak špatně se snídá, když člověk spěchá do práce. Vůbec nemá chuť jíst, když nemá s kým. Jí jen tak… z nutnosti.

Tak špatně se usíná, když člověk vstává do práce. Vůbec nemá chuť spát, když nemá s kým. Spí jen tak… z nutnosti.

Tak špatně se pracuje, kdy člověk končí až ve čtyři. Vůbec nemá chuť dělat, když nemá s kým. Maká jen tak… z nutnosti.

Tak špatně se člověku žije, když nemá proč. Jen kdyby měl s kým…

Čer

26

Každodenní rutina

Napsal HugoBugo

Prospat den a propít noc.

Pobrečet si, vyplavit se, vyčerpaný usnout.

Čer

21

Waitin‘ for the train to have a pee

Napsal HugoBugo

Chci křečka!!!

Chci mít hodně peněz, být  zajištěný, stále originální, chci mít člověka, co by mi byl stále nablízku. Chci mít stále volno, rok prázdnin, být středem pozornosti, samolibě uznáván, uctíván, chci mít volný barák a chci mít křečka! A tohle všechno chci a dokud to nebudu mít, máte mě tu stále na krku!

:-P

P.S.: Můj první článek s anglickým nadpisem. Nečekejte jich víc.

Čer

19

Když jsem dnes jel autobusem…

Napsal HugoBugo

tak jsem tam tak seděl a koukal. A koukal jsem na paní, spíše slečnu se hodí, poslouchala nějakou hudbu (sluchátka) ztracena ve světě melodických tónů a na kolenou si přidržovala sportovní tašku velkou asi jako psí boudu. No nekecám. Měl jsem největší chuť se jí jednoduše zeptat: „Promiňte mi prosím, nač má křehotinka jako vy tak obří tašku?“

Už jsem natahoval ruku se zdviženým ukazováčkem, že na sebe upoutám trochu pozornosti a opravdu se optám, když vtom mi došlo něco strašlivého. Co když… co když v tom báglu tahá třeba zbraně pro celou Armádu teroristů? Nebo hůř… co když tam je mrtvola! Rozkouskovaná na několik části, zabalená do igelitu. Určitě by se tam vešla, ta taška byla vážně obří a uznejte sami, že to až tak nepostrádá logiku, nač by měla tak velikou tašku? I kdyby se vracela z dlooouuuhého výletu, neměla by takovou tašku. Tenhleten vorvaňův vak si žádá speciélní příležitosti.

Ale jaké?… ptám se já. A teď si s tím poraďte!

Čer

6

Milý Ježíšku,

Napsal HugoBugo

až budu velká a stráášně moc bohatá, koupím si… litr zmrzliny a celý ho sním, sama! Koupím si taky panenku Barbie. Tu drahou, kterou mi pořád rodiče nechtějí koupit. S těma krásnýma dlouhýma vlasama. A koupím si dvě. Jednu pro moji nejlepší kámošku, Naty. A koupím si krásný, velký auto. Červený. A budu mít toho nejúžasnějšího řidiče pro to auto. Budu mít manžela. Bude to ten nejkrásnější, nejbohatší a vůbec nejúžasnější chlap na celým světě. A všichni mi ho budou závidět. Bude mě milovat a každý ráno vozit děti do školy a mě do práce. Toho si koupím ve výprodeji. Já budu dělat v obrovský firmě na takový ty krémy a všelijaký prostředky proti stáří, protože budu stále mladá a oni mě tam budou chtít. A budu vydělávat stráášně moc peněz. A tohle všechno budu mít, a proto mi nemusíš letos donýst žádný dárky. Užij si Vánoce ;) :)))) :-* xD .F :p muck *LOwe*

Tvá budoucí generace.


Německý výrobce sportovní výživy Weider