Archive

Právě si prohlížíš Hugo Bugo archiv za měsíc Srpen 2011.

Srp

28

Napsal HugoBugo

Nymfomanka

Chtěla bych:

…prošukat celý den.

Aw, sexy man!

Hledám…

…dívku na jedinou chvíli,

co pouhou vlastní pílí,

řádně !!!!!!!*

X

Až začne prodlužování stínů,

propadnem u X-menů

krabicovému vínu.

*udělám šťastnou…

Srp

26

Napsal HugoBugo

Dám se na Boha, dám se na víru,

v životě nesáhnu na dívčí díru.

Dám se na Boha, dám se na celibát,

Anička stejně nechce mi dát.

Dám se na Boha, dám se na křešťanství,

zakážu všem lidem prostituci.

Dám se na Boha, dám se poddat,

nevím co dále psát.

Srp

11

Napsal HugoBugo

Unlinkin

Být viděn sám…

Být cítěn Numb!

Neviděn.

Umrtven.

Ruka nahoře,

nevyvolán.

Hovno v komoře,

nepodřezán.

Kurva, píča…

Všechno v prdeli.

Máma úča,

sám na baru, v neděli.

Být viděn sám.

Být cítěn Numb!

Neviděn nahoře.

Umrtven v komoře.

Umrtven, podřezán,

byl cítěn Numb…

Srp

5

„Tati, a co je to za novou láhev mléka Lactel?“

Napsal HugoBugo

Seděla za pultem a se znuděným výrazem koukala na nápis: „TOALETY“. Ambiciózní, krásná šestadvacítka a už dva roky trčí zde: na Benzině, dva kilometry severně od Prahy a prodává pupkatým řidičům nákladních vozů po litrech naftu. Takhle si svou budoucnost na výšce nepředstavovala. Myslela si, že vystuduje, dostane titul a potom už se k ní penízky jenom pohrnou. Tohle? Tohle si nepředstavovala ani v těch nejčernějších nočních můrách.

U trojky zastavilo nablýskané audi a zpoza jeho volantu se vysoukal mladík – asi pětadvacet – s uhlově černýma vlasama a uhrančivýma očima. Na ramenou si nesl sako od Steilmanna a na tváři samolibý úsměv. Celkem fesák – bohatý zjevně.

„Jo, někomu asi práce vyšla podle plánů,“ poznamenala si jen tak pro sebe.

„Dobrý den,“ pozdravil.

„No dobrý, dobrý, tak kolik tam máme?“

„Mám tam čtyřicet litrů devadesát pětky Natural.“

„Trojka?“

„Jo jo, na trojce. A ještě jedny jahodové žvýkačky.“

„A jaké byste chtěl?“

„Durex.“

Vrhla na něj nechápavý pohled.

„Jsou pro mou přítelkyni. Víte, ona strašně ráda žvýká,“ vysvětloval pomalu spalujícím, svůdným tónem.

Alespoň nějaká odlišnost v tom bezedném moři nudných a nezajímavých zážitků, pomyslela si.

„Opravdu? Já taky velmi ráda žvýkám,“ pronesla s nevinným výrazem a nahnula se nad pult, tak aby měl krásný a ničím nerušený výhled do nitra jejího výstřihu.

„Nepovídejte.“

„No ano, a zrovna bych si jednu žvýkačku dala,“ řekla a zřetelným, vyzývavým gestem, které mohlo znamenat jen jediné – nabídni mi, jesltli na to máš – posunula krabičku prezervativů směrem k mladíkovi. Uchopil ji, strhl pohled z jejího poprsí a začal se zabývat jejím otevíráním.

„Jak se to jenom, kruci,“ zaklel nad marným pokusem krabičku v celofánovém pouzdře roztrhnout.

„Mohla byste?“ Pousmála se nad komikou situace a vzala mu krabičku z rukou. Jediným zkušeným pohybem ji otevřela. Poté zastrčili závoru na dveřích benzinového krámu a odebrali se do jejích komnat (zatáhli žaluzky).

„No a takhle nějak, synku, jsi vznikl ty,“ řekl táta klukovi nad sklenicí mléka.


„Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy.“ Mark Twain