Shrnutí
Můj svět je jen jedna malá cela.
Nic než čtyři holé stěny.
A čekám, kdy ochutnám trochu pěny,
nebo kdy mě střelí do čela.
Byl jsem rád za čtyři stěny,
za čtyři plátna na veledílo.
Za čtyři malé sny.
Za čtyři šrámy, co ze srdce mi smylo.
Připíjím na sen, ve kterém se pilo.
I na ten ošklivý, co miloval jsem v něm.
Na sen, kde podle rodičů se žilo.
A na ten, v němž po mém bylo.
Život je sen
a svět cela.
Láska je den,
kdy střelí mě do čela.
Celkem komentářů: 7
Nubby
10.Únor 2011
19.08
Copak se vážně cítíš ve světě tak…nesvobodně? :-O
HugoBugo
10.Únor 2011
21.11
No… spíš prťavě. Víc než ty čtyři stěny nikdy nepoznám. Ty čtyři stěny jsou prostě všechno. Ne, že by mě držely. Prostě nemám kam dál jít.
Nubby
11.Únor 2011
13.49
A nechceš mi vysvětlit metaforu? Co jsou 4 stěny?
chytrý BUZ9999K
11.Únor 2011
15.37
4 stěny jsou 4 etapy jedna kdy se po jeho zilo 2 co se podle rodicu zilo 3 co se pivo pilo 4 a co se milovalo
HugoBugo
14.Únor 2011
13.53
Autor předchozího komentáře má vlastně pravdu. Čtyři stěny = čtyři plátna na veledílo = čtyři příležitosti pro sny, čtyři etapy mého života.
Chatoune
14.Únor 2011
20.12
Hugo, fajné stránky, jsem ráda, že se ti vede a máš velkou návštěvnost a komentovanost, tak jen tak dál
něčím se mě prostě dotkla 
možná těmi závěrečnými 2 verši.
Mimochodem, zajímavá báseň…je taková…nevím
Snaž se dál, ať se ti daří
Archa
30.Březen 2011
23.28
Je z toho cítit nálada, silný dotek, vážnost i jisté vyhlídky. Něco jako některé Nohavicovy texty, řekl bych (náhlá imprese), ale pořád spíše prozaické než básnické (ač teď nedovedu přesně definovat, proč).
Okomentovat