List

Napsal HugoBugo

Seschlý list padá k zemi.

Svět do práce se dal.

V omluvném listu, že prý blbě je mi,

jsem svého času král!

Seschlý list padá k zemi.

Lesem se procházím.

Odpoledne volné…

co s ním?

Potkal jsem dívku, před tisíci lety.

Došlo k explozi, střetly se světy.

Obloha zahřměla a pak zhroutila se.

Ten pocit, když nedýchám, a přesto žiju, zdá se.

Seschlý list padá k zemi

a můj mozek k myšlence se dal -

nastoupím do vlaku,

přestože blbě je mi.

Nakoupím růží tisíc,

za každý rok, co jsem zameškal.

Řeknu: „Neodejdu nikdy víc…“

A pak vytáhnu arzenál!

Seschlý list už dopadl.

Šel jsem s pohledem v zemi.

Pak hlavu jsem zved, k obloze vzhlédl.

Dodnes tam je, směje se mi.

Seschly list k zemi dopadl.

Napsal HugoBugo

Za někoho myslí srdce,

za někoho zase mozek.

Někdo myslí jen tím, co má v ruce,

jiný, jako by se zasek.

Někdo myslí na holky,

někdo zase na vdolky.

Jiný na matiku,

další zase na okolky.

A na co myslíš ty?

…

Napsal HugoBugo

Otoč se, dřepni si

a pak si lehni.

Vzdychni

a abych probral se: vlep mi.