Hugo Bugo

…fňukací místečko jednoho blázna

Pro

7

Napsal HugoBugo

Sudé dny propláču a liché zase probrečím,

srdce jsem si vložil do lisu.

Injekcí mi bere mízu,

dokud neomdlím.

Bílý mundur ji opravňuje.

Žílou mi vysaje zlato z těla.

Skoro pět deci tekutého bohatství.

Pak mi strčí šest stovek do kapsy,

cvrkne mě do čela

a vypere mě ze dveří.

Šestikilovou flašku vrazím si do pusy.

(Jako dudlík.)

Blbě je mi,

když zvratky relaxují na zemi.

(A ve mně se zvedají další.)

Okomentovat

*

„Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy.“ Mark Twain