Pár drobáků v kapse manšestráků,
hliněné kuličky a střelba z praku.
Věneček z cukrárny za drobáky,
hra na školu, na vojáky.
Rezavý bycikl ležící v prachu,
bunkr z větví a kousku plechu.
Plížit se po lese jako indián,
trvalé bydliště – plátěný stan.
Hrneček pelyňku a vůně máty,
louka posetá zlatými dukáty.
Cukrová vata na pouti ve stánku,
proutěný košík v dřevěném krámku.
Kdo z nás jej nezažil – venkovské mládí?
Já, ty, on…. A ona taky.
Celkem komentářů: 2
Illian
7.Červen 2011
9.02
Zase jsem sem zavítala a…skoro si mne rozbrečel. Grr…! Je to nádherné. Trochu sentimentální, ale rozhodně se nad tím člověk zamyslí a…posteskne si, když neměl to co by chtěl. Každý se do dětství vracíme. Pro hezké i ty špatné zážitky, ale tobě se povedlo tak nějak krásně vystihnout…klaním se
Archa
26.Červen 2011
20.23
Zní to jako Kryl, bohužel nic navíc.
Okomentovat