Napsal HugoBugo

Hloupý

Nevědění, samota, stesk.

Oči rudé od breku, plesk!

Facka padla, jak bota na míru.

Prázdná hlava na bílém papíru.

Uprostřed koše

sídlí sval.

Jen hromada tupé buničiny.

Někdo ho tam jen tak dal.

Bez soucitu, bez pociu viny.

Uprostřed koše sídlí sval.

Pouhý orgán, co funguje, jak má.

3, 2, 1 pal!

Tak proč tak bolí, když propast mezi náma?

Co tu bolest působí,

nikdo mi dnes nepoví.

Ne dnes a ani zítra.

P.S.: Poslední sloka je kurzívou (blik!), protože jsem si nebyl jist, zda ji vůbec zařadit (posuďte sami).

P.P.S.: Jo, vím. Mezi námi atd. atd… A víte co? ! Umělecký záměr. Ha!