Napsal HugoBugo

Vždy, když k večeru ulehám do osamělé postele, mám naléhavou potřebu popadnout telefon a volat. Volat a rozmlouváním odvolat tu tíživou samotu z mé prázdné postele. Vyhnat ji zbytečným tlacháním s kýmkoli o čemkoli, ale mé nulové odhodlání a nekonečně mlčící telefon jsou mi svědky, že dnešní svět není utvořen pro zahánění samoty. Dnešní svět je stvořen snad pro všechno, nejvíc však pro osamělou duši. Tak to vnímám já! H.O.U.G.H.