Lavička uprostřed pole zmrzlým sněhem potažená
Sedím na ní,
zadek mě studí
a koukám na ty davy lidí,
co se mi v hlavě rojí.
Chodí sem a tam.
Nejprve přijde starší pán,
pozdravím jej vřelými slovy,
on mi však neodpoví.
Nikdo neodpoví.
A už se to tu valí,
všechny ty lány polí,
zasraní voli,
jedním tahem skolí.
Přišel jsem po pěšince,
teď táhne se tu silnice.
A přijdou chataři
a postaví si chatičky
a chaloupky
a boudičky
pro pejsánky
a postaví si baráky
i paneláky.
Ze silnice
ulice
a když poštěstí se,
bude i náměstí.
Hle, tu obchod, támhle
hned vedle
nám Globus postaví.
Proč? To nikdo nepoví.
Teď už nechodí se na chviličku
posadit se na lavičku,
pokochat se lány polí.
Teď nakupovat se chodí.
Lidé přece právo mají,
mít co chtějí.
Zboříme jim baráky.
Zboříme i paneláky.
Postavíme shopping park.
Na co bydlení,
když kde nakupovat není?
Teď není kde přespat,
můžem celou noc jen nakupovat!
Celkem komentářů: 5
dejvíček
8.Prosinec 2010
17.48
Doufám, že nejsem jediný kdo sem píše :D. Náhodou musím tě pochválit Kviďásku
… den ode dne se zlepšuješ ;-)…
Ív*
8.Prosinec 2010
17.49
Smotal jsi to všechno tak dohromady, že teď nevím o čem to má vlastně být… Každopádně každej si tě zapamatuje tím, že většinou do těch básní strkáš ,,hle“.. Pokračuj v tom
Slečna Fíbí
8.Prosinec 2010
18.24
Bůh žehnej civilizaci… Mám pocit, že něco podobného si myslím při cestách Ostravou (ovšem to není jistý..kdo se má v mé hlavě vyznat, že..)
AGELka
13.Prosinec 2010
18.11
Máš lepší… a Ty to víš:)… a pokud ne, tak já Ti to povídám:)
Mléčně hustá ranní mlha
19.Prosinec 2010
20.36
Do nebe volající neštěstí, volá tak nahlas.. a nikdo ho neslyší…
Možná není dokonalá, ale myšlenky si cením. Možná.
Okomentovat