Hugo Bugo

…fňukací místečko jednoho blázna

Bře

19

Příběh jedné noci

Napsal HugoBugo

Dvě

Dvě ňadra, dva prsy.

Dva kopečky touhy.

Dva hroznové trsy.

A jeden dotek pouhý.

Co mám dělat?

Otázka do prázdna.

Seru na otázky.

Co mám dělat?

A odpověď nepřichází.

Mám, nemám

Odvaha by byla,

statečný však nejsem dost.

Je to krásná víla.

Já nezvaný host.

Mám, nemám.

Sílu nemám.

Chuti dosti mám.

Lásku… (ne)mám.

Nekonec

Nedokončil,

ukončil.

Přišlo ráno,

nepřizváno.

Celkem komentářů: 3

Jak vidím, ValMez byl vskutku inspirativní…úchylně inspirativní ;) (těším se na tvé verše po Karviné :D )

:D

Sorry, ale
„Je to krásná víla.
Já nezvaný host.“
je dvorská poezie. Aneb nahradí tě každý druhý trubadůr a minnesanger (přehlásky jsou pro němce), případně vejšplechty některých romantiků.
I když to bylo v zájmu rýmu na „dost“ – to není omluva, víc snahy do toho utrpení.

A taky jsem nikdy neviděl ňadro ve tvaru hroznového trsu… to by snad musela být nějaká hnusná vyrážka nebo rakovina ve velice pokročilém stádiu :c)

Okomentovat

*

„Proti hluposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá!“ Jan Werich